úterý 17. června 2014

Starý král ve vyhnanství

AUTOR: Arno Geiger
ORIGINÁL:  Der alte König in seinem Exil (Hanser Verlag, Mnichov, 2011)
PŘEKLAD: Tomáš Dimter
NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta
ROK: 2013
POČET STRAN: 168
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ



Anotace
Arno Geiger vypráví o otci, kterému pomalu vynechává paměť a který se přestává orientovat v přítomnosti. otevřeně, laskavě a radostně začíná syn znovu poznávat svého otce, chodí s ním na procházky, naslouchá jeho zdánlivě nesmyslným a často poeticky znějícím větám, vypráví o otcově minulosti i přítomnosti, o svém dětství na venkově. Úžasná, dojemná i vtipná kniha o životě, který stojí za to žít až do poslední chvíle, o životě, který se od toho našeho liší jen nepatrně, ale přesto zásadně.

Něco málo o ději
August Geiger je starý muž, který onemocněl Alzheimerovou chorobou. V jeho chorobě se mu snaží pomoct všechny jeho děti za pomocí školených ošetřovatelek. Jak jeho choroba postupuje, ztrácí své základní funkce - orientace v prostoru, ztráta základních činností jako je např. držení lžíce a v neposlední řadě také to, že nepoznává své nejbližší.

Prozatím se o něj jeho nejbližší dokážou postarat, ale přijde den, kdy otec skončí v domově.

Hodnocení
O téhle knize jsem poprvé slyšela na kroměřížské Noci literatury. Říkala jsem si, že by to mohla být zajímavá kniha na velmi vážné téma. O Alzheimerově chorobě jsem už četla dvě knihy, takže jsem byla zvědavá, jak se Arno Geiger tématu zhostí.

I když se jedná o pravdivý příběh, Geiger moc subjektivní není, snaží se psát objektivně bez příliš velkých emocí. V příběhu popisuje otcův život, který nebyl zrovna jednoduchý, o jeho manželství, které také nebylo šťastné.

Jak nemoc postupuje, August ztrácí vědomí o tom, co je pro nás běžné a děláme je automaticky. I přesto, že už je nemoc v pokročilém stavu, zachovává si důstojnost a na otázky, které mu pokládá jeho syn, odpovídá velmi rozumně a přiznám se, že některé z jeho odpovědí mají velkou hloubku.

Kniha je o porozumění nemoci a sblížení se. Arno se ke svému otci snaží najít znovu cestu, ale je to těžké, protože otcovo zapomínání ho staví do obtížné situace.

Kromě tohoto příběhu jsou v příběhy použity citáty, které vystihují situaci. Můžete zde najít citát od Milana Kundery či Marcela Prousta.

Geiger chtěl napsat knihu o svém otci ještě za jeho života, aby to nebyla vzpomínková kniha na někoho, koho jste měli rádi a on už najednou není.

Ještě bych chtěla zmínit název knihy - Starý král ve vyhnanství. Přesně tak se August Geiger musí cítit, že je ve svém nitru sám a ve vyhnanství a může si připadat i jako Robinson Crusoe na pustém ostrově odkázaný sám na sebe. I v knize jsou o Robinsonovi zmínky, protože August Geiger měl Robinsona tak rád, že po něm pojmenoval i své auto.

Oživením knihy jsou zajisté i úryvky z rozhovorů, které vede Geiger se svým otcem a tím, jak nemoc postupuje, jsou odpovědi čím dál depresivnější a smutnější. A hodně se mi líbilo, že otec si na odpovědi dává velice záležet a snaží se, aby byli pochopitelné, i když to pro něj muselo být těžké.

Kniha se mi docela dobře četla, i když se přiznám, že to nebyl přesně můj šálek kávy, jak se říká. Ale určitě ji doporučím dál, protože je důležité se dozvědět a číst o těchto tématech, protože jsou součástí nás a našich blízkých a kdoví, jestli zrovna nás tato nemoc ve stáří nepostihne a nebudeme potřebovat pomoc.

O autorovi
Arno Geiger je rakouský romanopisec. Vyrostl ve vesnici jménem Wolfurt poblíž Bregenzu. Studoval germanistiku, antické dějiny a komparativní literaturu na univerzitách v Innsbrucku a Vídni. Živí se jako spisovatel na volné noze od roku 1993. V letech 1986 až 2002 pracoval také jako video technik na každoročních Bregenzer Festspiele letním festivalu opery. V roce 1996 a 2004 se účastnil souboje o Ingeborg-Bachmann-Preis v Klagenfurtu. V říjnu 2005 se stal držitelem literární ceny Deutscher Buchpreis (udělované asociací prodejců knih v Německu) za svůj román Es geht uns gut (německy Máme se dobře).
Geiger žije v současnosti ve Wolfurtu a Vídni. Zdroj: databáze knih

Obálky
Zahraniční obálky se mi moc nelíbí, možná trochu bulharská. Některé na mě působí hodně depresivně.
  
bulharská                             chorvatská                        francouzská


   
holandská                            italská                               německá                              čínská

Knihu si můžete objednat v e-shopu Kniha.cz

2 komentáře:

  1. To vypadá hodně zajímavě, mrknu po ní, díky za tip :). A chorvatská obálka s nejdelším názvem - ta vede teda :-D. čínská je hodně emotivní

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezky napsáno. Tak teď vím, že se po knížce podívám na 100% :)

    OdpovědětVymazat