neděle 9. března 2014

Rozhovor s...Daniela Krolupperová

Daniela Krolupperová
Danielu Krolupperovou jsem objevila v dětské knihovně. Tedy, ne ji samotnou, ale její krásné knížky pro děti. Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě, Sedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat! Vystudovala norštinu a finštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, dále studovala na školách v Helsinkách a Oslu. Zaujala hned svým debutem Proč mluvíme česky (2003), v němž na pohádkový příběh naroubovala poučení o jazyku. 

Její příběhy se čtou s lehkostí a dokážou upoutat dětskou pozornost, že ani nedutají. Nevěříte? Mám to osvědčené a potvrzené.

Většina z nás měla v dětství nějakou milovanou knížku. Mohla byste mi prozradit, jestli jste ji také měla a jestli se k ní ráda vracíte?
V dětství na mě silně zapůsobila celá řada knížek. Asi nejčastěji vzpomínám na Nachové plachty ruského spisovatele Alexadra Grina, které vyšly v českém překladu Zdeňky Psůtkové.

Jste česká autorka, která píše pro děti. Vaše spisovatelské schopnosti určitě nezačaly první vydanou knihou. Pamatujete se ještě na svoji úplně první povídku či báseň, kterou jste napsala?
Nepamatuji, bohužel. Bylo to skutečně ve velmi raném dětství.

Máte během psaní nějaký rituál, který dodržujete?
Nemám. Jako pracující matka tří dětí chronicky nestíhám. Píšu ve volném čase čili prostě, jak jen stíhám.

Kde hledáte inspiraci pro své knihy?
Kolem sebe, obvykle u dětí.

Máte oblíbeného spisovatele?
Celou řadu. J. G. Farrell, N. West, Graham Green, P. D. Jamesová a mnozí další.

Měla jste nebo máte velký spisovatelský vzor?
Nemám a ani jsem neměla.

Někdo má rád detektivky, červenou knihovnu nebo společenské romány. Který žánr ráda čtete?
V poslední době si nejlépe odpočinu u detektivek.

A kterou knihu máte teď na nočním stolku?
Knihu žádnou, na nočním stolku mám položený počítač. Ale vlastně v něm je kniha, kterou právě píšu – Zločin na Starém Městě pražském.

Na závěr bych se vás chtěla zeptat, jakým způsobem relaxujete po těžkém pracovním dni?
Pohybem. Skoro dvacet let cvičím pravidelně aerobik a teď jsem začala běhat. Pro člověka, který tráví celé dny a kolikrát i části nocí u počítače, je to spíš součást strategie přežití.

Moc děkuji za rozhovor! 

Žádné komentáře:

Okomentovat